Dodavatelé jednotek energetické zpětné vazby připomínají, že s pokrokem průmyslové éry se technologie regulace otáček s proměnnou frekvencí stala důležitým směrem vývoje moderní technologie přenosu energie. Jako jádro systému regulace otáček s proměnnou frekvencí se výkon frekvenčního měniče stále více stává určujícím faktorem výkonu regulace otáček. Kromě „vrozených“ podmínek samotného výrobního procesu frekvenčního měniče je velmi důležitá i metoda řízení použitá pro frekvenční měnič.
Klasifikace frekvenčních měničů
1. Klasifikace podle povahy stejnosměrného napájení:
a. Proudový měnič kmitočtu Charakteristickým rysem proudového měniče kmitočtu je použití velké cívky jako úložiště energie ve středním stejnosměrném spoji pro tlumení jalového výkonu, tj. pro potlačení změn proudu a dosažení napětí blízkého sinusové vlně. Vzhledem k vysokému vnitřnímu odporu tohoto stejnosměrného spoje se nazývá proudový měnič kmitočtu (proudový typ). Charakteristickým rysem (výhodou) proudového měniče kmitočtu je, že dokáže potlačit časté a rychlé změny zatěžovacího proudu. Často se používá v situacích, kdy se zatěžovací proud výrazně mění;
b. Napěťový měnič kmitočtu Charakteristickým rysem napěťového měniče kmitočtu je, že prvek pro ukládání energie ve středním stejnosměrném spoji používá velký kondenzátor, který tlumí jalový výkon zátěže. Stejnosměrné napětí je relativně stabilní a vnitřní odpor stejnosměrného zdroje je malý, což odpovídá zdroji napětí. Proto se nazývá napěťový měnič kmitočtu a často se používá v situacích, kdy se napětí zátěže výrazně mění.
2. Klasifikace podle pracovního režimu hlavního obvodu:
a. Napěťový měnič kmitočtu. V napěťovém měniči kmitočtu generuje usměrňovací obvod nebo obvod střídače stejnosměrné napětí požadované obvodem střídače a po vyhlazení kondenzátorem meziobvodu stejnosměrného proudu jej vydává na výstup; usměrňovací obvod a meziobvod stejnosměrného proudu slouží jako zdroje stejnosměrného napětí. Stejnosměrné napětí vydávané zdrojem napětí se v obvodu střídače převádí na střídavé napětí s požadovanou frekvencí;
b. Proudový měnič kmitočtu. V proudovém měniči kmitočtu dodává usměrňovací obvod stejnosměrný proud a vyhlazuje jej reaktancí meziobvodu před jeho vydáním. Usměrňovací obvod a meziobvod stejnosměrného proudu fungují jako zdroje proudu a stejnosměrný proud vydávaný zdrojem proudu se převádí na střídavý proud s požadovanou frekvencí v obvodu střídače a rozděluje se do každé výstupní fáze jako střídavý proud, který je dodáván do motoru.
3. Klasifikace podle spínací síly:
a. Řízení PAM. Řízení PAM, zkratka pro řízení pulzní amplitudovou modulací (PAM), je metoda řízení, která řídí amplitudu výstupního napětí (proudu) v obvodu usměrňovače a výstupní frekvenci v obvodu střídače;
b. PWM řízení. PWM řízení, zkratka pro Pulse Width Modulation (Pulzně šířková modulace), je metoda řízení, která současně řídí amplitudu a frekvenci výstupního napětí (proudu) v obvodu měniče;
c. Řízení PWM s vysokou nosnou frekvencí. Tato metoda řízení je ve skutečnosti vylepšením metody PWM řízení a jedná se o metodu řízení použitou ke snížení provozního hluku motoru. V této metodě řízení se nosná frekvence zvyšuje na frekvenci slyšitelnou lidským uchem (10–20 kHz) nebo vyšší, čímž se dosahuje cíle snížení hluku motoru.
4. Klasifikujte podle fází transformace:
a. Lze jej rozdělit na frekvenční měniče AC-AC. Přímý převod střídavého proudu síťové frekvence na střídavý proud s nastavitelnou frekvencí a napětím, známý také jako přímý frekvenční měnič;
b. Měnič kmitočtu AC-DC-AC. Jedná se o široce používaný univerzální měnič kmitočtu, který nejprve převádí střídavou frekvenci na stejnosměrnou pomocí usměrňovače a poté převádí stejnosměrný proud na střídavý proud s nastavitelnou frekvencí a napětím. Je také známý jako nepřímý měnič kmitočtu.